Poměrně jednoduché a obyčejné zátiší v lese pod německým pohořím Karwendel bylo z fotografického pohledu velkou výzvou. Mráz, vítr a padající sníh nejenže nepříjemně štípaly do tváře, ale do pár sekund od jejího očištění stihly vždy zaneřádit čočku objektivu tak, že udělat alespoň jeden snímek bez kapky vody či sněhové vločky na skle byl téměř nadlidský úkol. Nakonec se pár takových fotek podařilo a tak mám aspoň nějakou památku na toto odpoledne zmrzlých rukou a nekonečného čištněí techniky.
„Chováme se, jakoby pohodlí a luxus byly největšími hodnotami. A přitom nám ke štěstí stačí jen nadšení.“