All content is protected by copyright and may not be downloaded or copied.
logo

Shi Shi Beach a západ slunce u indiánů na konci světa

Přestože jde o sen většiny cestovatelů, fotografů a jim podobných bláznů, objevit skutečné místo, kde se člověk cítí jako by stál opuštěný na samém konci světa, není vůbec jednoduché. A nedá se to nijak naplánovat. Můžete se inspirovat stovkama fotek s všelijakými motivačními citáty, kterými je dnes přeplněný internet, ale jakmile na onu vysněnou lokalitu přijdete, ocitnete se v dlouhé frontě lidí, kteří tam zamířili se stejným záměrem.

Není nad to, když člověk takové místo objeví úplně náhodou ve chvíli, kdy nic takového nečeká. I proto je pro mě nezapomenutelná krátká, ale o to intenzívnější návštěva pláže Shi Shi Beach v indiánské rezervaci Makah na severu USA v listopadu 2012. Po celodenním přejezdu z kaskádového pohoří napříč Oregonem a Washingtonem jsme navečer dorazili do severozápadního cípu mystického poloostrova Olympic, rybářské osady Neah Bay. Ta je centrem indiánské rezervace Makah, v překladu z domorodého jazyka „Lid, který žije mezi skalami a mořskými racky“. O této oblasti se rozhodně nedá říci, že by byla symbolem bezpečnosti a nízké kriminality. Pohledy místních směrem k našemu autu a nepopsatelný binec všude okolo silnice nám jasně říkají, že Neah Bay není ideálním místem na sváču a tak raději rychle pokračujeme k cíli naší cesty, kterým je trek k Point of Arches na samé hranici indiánského území.

Na konci světa (Washington, USA)

Na konci světa (Washington, USA)

Před pěti lety neexistovalo mnoho fotek našeho cíle, nicméně těch pár, které jsme ještě doma objevili, nám dodávají spoustu energie na ne úplně příjemnou cestu. Ta vede od silnice nejdřív hustým deštným pralesem, tolik typickým pro severozápad USA, a poté klouzavou lesní cestou plnou bahna, které máme brzy až za ušima hned vedle spousty hmyzáků z pralesa. Jakmile však dorazíme na pláž Shi Shi Beach, je nám jasné, že se cesta vyplatila. Otevřel se pohled na nekonečný bouřící Pacifik, jehož síla dostává ve světle zapadajícího slunce nový rozměr. Po pláži jdeme ještě další dva kilometry, zdoláváme popadané stromy, brodíme říčky vlévající se do oceánu a naplno si užíváme úchvatnou divočinu, která zde stále zůstává utajená před turisty.

Point of Arches (Washington, USA)

Point of Arches (Washington, USA)

Když dorazíme na úplný konec pláže, místa nazývajícího se Point of Arches, ztrácíme i ta poslední slova. Netradiční skalní útvary vystupující z moře, obloha hrající všemi barvami, pomalu zapadající slunce, hukot a energie oceánu i vědomí, že mnoho kilometrů okolo nás není žádného dalšího člověka, dělají z tohoto krátkého výletu jeden z mých největších cestovatelských zážitků. Na místě zůstáváme ještě dlouho poté, co slunce zapadne za horizont. Stále je na co se dívat.

Comments are closed.